Vína dle lokality
Argentina
Tato země z jižního cípu Ameriky je pátou největší vinařskou zemí světa. Podobně jako v sousední Chile je vinohradnictví silně ovlivněno Andami. Na čistém vzduchu a díky nutnému zavlažování průzračnou horskou vodou se zde velmi daří řadě odrůd. Tou nejslavnější a pro argentinské vinařství nejtypičtější je Malbec, který zde dává tmavá, nádherná, plná komplexní vína. Dalšími častými odrůdami jsou Cabernet Sauvignon, Merlot, Barbera a Syrah, z bílých je to Chardonnay, Chenin Blanc, Sauvignon Blanc a místní speciální odrůda Torrontes.
Bulharsko
Bulharské víno si získalo za poměrně krátkou dobu evropskou klientelu a uvelebilo se na světových trzích vedle nejlepších a nejproslulejších značek. Vinařství má v Bulharsku skutečně hluboké kořeny sahající až do antických dob. Starobylé vinařské sklepy dosvědčují zapomenutou a znovuobjevenou slávu vinařských mistrů. Bulharské kopce se vyznačují vhodným mikroklimatem, což spolu se skvělými půdními podmínkami pomáhá vzniknout prvotřídní vinné révě.
Francie
Žádná země na světě nemůže s Francií soupeřit v rozmanitosti, tradici a prestiži vinařského umění. Burgundská vína jsou pak jedna z nejjemnějších a nejoduševnělejších vín Francie. Je známo, že náš král český a císař římský Karel IV burgundská vína miloval. Za jeho vlády se pak země české dočkali nesmírného rozmachu díky chytré politice a je dobře možné, že Karlu IV tato vína často pomohla v nesnadných politických vyjednáváních. Jedno je ale jisté, každopádně mu burgundská vína pomohla relaxovat a vládnutí tak velké říši bez vína, by snad ani nedalo se zvládnuti.
Chile
Je to přibližně třicet let, co se Chile prosadilo jako země s vynikajícími podmínkami pro pěstování vín. Do nové vinařské oblasti začaly rychle proudit mohutné investice z celého světa (Mondavi, Rothschild, Torres a další). Dnes se tato dlouhá, úzká země na úpatí And nazývá výkladní skříní Jižní Ameriky a díky novým moderním technologiím a skvělým podmínkám produkuje vína světové třídy. Úspěch Chile byl navíc podtržen faktem, že bylo jedinou zemí, která díky přírodním podmínkám nebyla zasažena pohromou révokaze phyloxery. Životnost vinné révy je zde tedy několikanásobně delší.
Itálie
Tradici starou tři tisíce let, rozmanitost odrůd, pestrou škálu vín a oblastí může překonat snad jedině Francie. V dnešní době jsou italská vína jako nedílná součást jižní kuchyně velmi oblíbená a dotvářejí spolu s módou a výrobky z Itálie moderní, temperamentní životní styl. Setkáme se zde s lehkými, snadno pitelnými víny, ale i s neuvěřitelně plnými, komplexními a slavnými víny, jako jsou Barolo, Brunello di Montalcino nebo Vino Nobile di Montepulciano. Legendou se stalo Chianti, jako nejznámější představitel italského vinařství. Asi každý se již setkal o dovolené s lehce perlivým Lambruskem a není třeba představovat typické kořeněné vermuty nebo slavné šumivé Asti Spumante. Rozhodně stojí za to ponořit se do italského labyrintu vín a rozpoznávat jednotlivé nuance příjemných chutí a vůní.
Izrael
Izraelské víno je pěstováno na stovkách vinic, počínaje malými rodinnými podniky, vyrábějícími několik tisíc lahev ročně, až po velké producenty, vyrábějící přes deset milionů lahví za rok. Izraelská vína patří mezi velmi kvalitní. Lze je nalézt na vinných listech restaurací se třemi Michelinovskými hvězdičkami. Jsou k dostání ve čtyřiceti zemích světa na pěti kontinentech, nicméně nejvíce jsou exportována do Ameriky a západní Evropy. Mezi historicky největší a nejvýznamnější oblasti patří Samaří a Samson.
JAR
Jižní Afrika je podobně jako Amerika a Austrálie vyhledávanou a módní vinařskou zemí a její vína dnes dobývají svět. Tradici začali v sedmnáctém století holandští usedlíci, poté Francouzi a nakonec Britové, kteří jihoafrická vína exportovali do celého impéria. Holandský původ je znát v názvech usedlostí, oblastí i v pojmech na vinných etiketách. Většina vinařství je soustředěna do oblasti okolo Kapského Města a v každém regionu působí velké množství menších farem. Produkce i export jsou z větší části v rukou družstevních sklepů. Nejvýznamnějšími regiony jsou Stellenbosch, Paarl, Constantia, Robertson, Worcester, Swartland, Tulbagh a Durbanville.
Moldávie
Pěstování vína patří k obživě většiny lidí na venkově. Sladké chuti a jiskře, kterým vás nápoj na první pohled zaujme, pomáhá místní vhodné klima a kvalitní půda. Nejvíce vinných sklípků a prodejen se nachází v městečkách Purcari, Ciumai, Cojusna nebo Cricova. Právě v Cricove narazíte na unikát - největší vinný sklep na světě. Je tvořen podzemními chodbami, delšími více než 100 kilometrů a návštěvníci si mohou prohlédnout kolekci třiceti miliónů vinných lahví.
Portugalsko
Portugalsko je ve světě vyhlášené svým portským vínem. Hrozny pro výrobu tohoto dezertního vína mohou pocházet jen ze státem vymezené oblasti zvané Alto Douro. Její rozloha je přibližně 240 tisíc hektarů a vinic je tu přes 80 tisíc. Ty ale zaujímají pouze desetinu území celé oblasti.Po sběru hroznů v jednotlivých vinicích v období od září až do října víno nejdříve kvasí ve sklepích v místě sběru. Po dosažení žádoucího stupně kvašení se za účelem přerušení procesu kvašení do vína přidává brandy v poměru jedna ku pěti. Tím se kvašení zastaví, víno zůstává na místě a až na jaře se transportuje do Vila Nova de Gaia, kde se míchá se staršími ročníky, zraje dál a nakonec se plní do lahví.
Rakousko
Rakousko patří mezi regiony, které se mohou pyšnit velmi dlouhou vinařskou historií – téměř 5 000 let. Přes problémy a velkou aféru s diethylenglykolem v 80. letech minulého století, se dnes Rakousko řadí mezi vysoce ceněné evropské vinařské země. V Rakousku se vyrábí hlavně jednoodrůdová vína. Vzhledem k chladnějšímu podnebí se zde vinaři specializují hlavně na vína bílá. Najdeme zde však i velmi povedená červená vína z odrůd Zweigelt, Blaufränkisch nebo Blau Burgunder. Nejznámější a nejrozšířenější bílou odrůdou je zde Grüner Veltliner. Na něj jsou také Rakušané patřičně hrdí.
Rumunsko
Rumunská vína jsou u nás spíše raritou. Přesto má zdejší vinařství dosti bohatou tradici. Výsledky posledních výzkumů hovoří dokonce o vinařské historii dlouhé téměř 6000 let. Dnešní viniční plocha čítá kolem 250 tisíc hektarů, z nichž 20 procent představuje výhradně produkci stolních hroznů.
Slovensko
Slovenská vína jsou trochu jiná. Moravská jsou citlivější, hladší, slovenská expresivnější, v mnohých vínech, třeba z malokarpatské oblasti, je víc sympatické drzosti, mají víc kyselin, jsou ostřejší... V nejlepší slovenské vinařské oblasti, v južnoslovenské, je o několik hodin slunečního svitu víc než na Moravě, v tom slunečním kotli okolo Štúrova a Nových Zámků se každoročně daří vínům, která bez problémů dosahují cukernatosti až pětadvacet.
Španělsko
Španělsko hraje ve vinařském světě velmi důležitou roli a se svými 1,2 miliony hektarů je největším vinařským územím v Evropě. V množství produkce jej mírně předčí pouze Francie a Itálie, což je zapříčiněno větším podílem španělských vinic v kategorii DO s regulovanou výnosností. Ještě před několika desítkami let to byla spíše kvantita nad kvalitou, která určovala hodnocení a všeobecné mínění o španělských vínech. Tato situace se však radikálně změnila a nástup velmi kvalitních vín z oblastí Rioja, Navarra, Penedes či Ribera del Duero významně pozvedl prestiž španělského vinařství. Dnes tato vína dávají nejlepší poměr ceny a kvality ve všech kategoriích.
Tunis
Vinařská tradice se v Tunisku zrodila již v rané antice a přetrvala dodnes. Není se čemu divit, vždyť pro pěstování hroznů jsou zde ideální podmínky. Celkových 18 000 hektarů tuniských vinic je situováno v bezprostřední blízkosti pobřeží, kde střední roční teplota neklesá pod 20°C a průměrný roční úhrn srážek činí 250-500 mm. Dvě třetiny z nich leží v gubernii Nabeul. Tuniská vína jsou především červená a růžová, bílá jen zřídka. Mají poměrně velký obsah alkoholu (červená a růžová kolem 12%, bílá o něco méně) bez nadměrné kyselosti. Mezi nejčastěji pěstované odrůdy červených vín v Tunisu patří cabernet-sauvignon, carignan, cinsault, grenache, mourvèrde a syrah, z bílých vín to jsou pak chardonnay, muškát, ugni blanc a sauvignon.
USA
Víno se v Severní Americe pěstuje na řadě míst, ale Kalifornie bude vždy nejznámější a nejdůležitější vinařskou oblastí, s nejlepšími podmínkami a víny. Vinařská tradice a historie v této části světa je poměrně mladá, a tak, jak ji známe dnes, trvá pouze několik desítek let. Nicméně vinařský průmysl v USA je velmi dravý, rychle se rozmáhá a dnes Kalifornie úspěšně soupeří s nejlepšími evropskými vinaři. Počátky pěstování vína se datují až od konce devatenáctého století, kdy se do Nového světa dostaly první evropské odrůdy, poté velké zpoždění díky prohibici ve třicátých letech, ale začátkem let sedmdesátých začíná vinařská revoluce a velké investice hlavně francouzských společností mají za následek zařazení Kalifornie mezi nejprestižnější oblasti světa.
Nový Zéland
Podobně jako další mimoevropské oblasti i Nový Zéland za posledních 20 let prožívá vinařský boom a velký zájem o svá vína. Nadvláda nasládlého Müller Thurgau skončila a od osmdesátých let zde dominují klasické francouzské odrůdy. Mimo Chardonnay, Cabernet Sauvignon a Pinot Noir je králem Nového Zélandu silný, okouzlující, expresivní a aromatický Sauvignon Blanc, který je vyrovnaným soupeřem francouzského Sancerre a jenž řada vinařů považuje za nejlepší na světě.
Austrálie
Poptávka po australském víně ve světě, stejně jako i v České republice a postupně i na Slovensku narůstá. Australské víno je vyhledáváno pro svou kvalitu, cenu (která je ve srovnání se stejně kvalitním vínem jiných proveniencí velmi konkurenceschopná), posloupnost ve výrobě a spolehlivost. Austrálie má vynikající přírodní klima a každý vinařský region Austrálie pěstuje hrozny, mající velmi snadno rozlišitelné a pro daný region charakteristické vlastnosti, které odrážejí bohatost a rozličnost půdy a klimatických vlivů. Australští výrobci vína neustále experimentují a vytvářejí nové vinné styly zdůrazňující komplexitu a hloubku chuti.
Libanon
Libanon je zřejmě nejstarším místem výroby vína na světě, neboť za šíření vinařství v této oblasti se zasadili již před 6000 lety staří Féničané, kteří získávali zkušenosti s pěstováním vína v celé Středomořské oblasti. Libanonské odrůdy pocházejí nejvíce z Francie, z Bordeaux a Rhone. Vysokou kvalitu libanonských vín zaručuje výjimečné podnebí společně s úrodnou půdou a optimální nadmořskou výškou.
Maďarsko
Vinařství má v zemi našich jihovýchodních sousedů velmi dlouhou tradici. Ať již to byli Římané, podobně jako v celé střední Evropě nebo přistěhovalci z Itálie, Burgundska či okolí Rýna, vlivy jako především struktura odrůd, jsou patrné dodnes.
Mexico
Mexiko je pravděpodobně nejstarší vinařskou zemí Nového světa. Španělští dobyvatelé pod vedením slavného Hernanda Cortéze v 16. století, zde začali vysazovat révu vinnou, ale kvůli nesnesitelnému horku a suchu nedosahovali velkých úspěchů. Hledali proto lepší podmínky, které našli na severu Kalifornie. V celém Mexiku je kolem padesáti tisíc hektarů vinic. Především díky technologii řízeného kvašení a výsadbě kvalitních odrůd jsou mexická vína na stálém kvalitativním vzestupu a díky tomu se začínají prosazovat i na světových trzích a mezinárodních vinařských výstavách.























